Na západním okraji České Lípy za čtvrtí Slovanka byla v druhé polovině třicátých let postavena provizorní kasárna pro Československou armádu posílenou v době ohrožení republiky.Velký areál mezi Děčínskou a Heroutovou ulicí a prostorem cihelny využívala armáda s dělostřeleckou posádkou i v poválečném období.
V druhé polovině padesátých let byl areál vyklizen,většina budov převážně dřevěných odstraněna a pouze některé zbylé budovy byly dočasně užívány zemědělským družstvem.
V roce 1964 byla dána část areálu zmenšená o jižní část – areál ČSAD a severní část - prostor pro těžbu cihelny státem do trvalého užívání místní organizaci ZO Svazarmu – oboru automotoklubu včetně chátrajících staveb,které nebyly demolovány.
V roce 1965 začala ZO AMK s opravami a stavbou garáží pro sebe i členy klubu,kterých s rozvojem motorismu a stavbou sídliště Slovanka rychle přibývalo.Byl postaven první blok garáží a v roce 1967 zahájena stavba druhého bloku garáží. Z bývalé vojenské strážnice vznikla svépomocná dílna pro opravy nových, ale hlavně předválečných vozidel. Členové AMK se zabývali i sportovní činností závody motocyklů,později i motokár,autoturistikou domácí i zahraniční- např.zájezd na dovolenou vlastními vozy do Chorvatska, prováděli i povinné doškolování řidičů.
V roce 1968 se AMK na krátkou dobu stal členem samostatného Československého autoklubu,který byl zanedlouho zase vrácen pod Svazarm jako jeho samostatná klubová ZO.Předsedou byl v této době předválečný člen AKRČR pan Václav Zelenka.
Po roce 1970 došlo k dalšímu přírůstku členů spojenému s výstavbou garáží ve třetím bloku.Současně byly vybudovány některé komunikace,rozvod el.proudu,nájezdové rampy,mycí plocha,opravena svépomocná dílna.Automotoklub se podílel na pořádání republikových závodů např. Rallye Škoda,Rallye Klatovy aj.,došlo i k rozvoji finančně méně náročných orientačních závodů automobilů.Tyto soutěže se v této době nekonaly v zimním období a proto byl realizován nápad uspořádat na konec zimy celorepublikový orientační závod za účasti špičkových jezdců rallye a orientačních závodů jako generálku na sezonu. Na soutěž pod názvem „Zimní jízda“ se sjelo i přes 100 posádek z celé republiky a pořadatelskou službu zajišťovalo přes 80 lidí- převážně členů AMK. Zázemí poskytl podnik Vagónka a akci podporovaly i další podniky a organizace českolipska.K vyhodnocení výsledků byl využit (mezi prvními sportovními akcemi tohoto typu v republice) počítač. Klub pořádal i turistické akce pro členy,soutěže ke dni dětí,přednášky,besedy a školení pro členy i veřejnost .Předsedou klubu byl pan Rudolf Cózl a od roku 1975 pan Bohuslav Hora.
V osmdesátých letech byla provedena výstavba posledního bloku garáží a počet členů AMK Slovanka převyšoval 500 lidí.AMK mimo své výchovné činnosti zajišťoval i Technické prohlídky motorových vozidel pro DI (STK).Klub provozoval i vedlejší činnost -opravy motorových vozidel a zámečnictví za účelem získání finančních prostředků.Po zvýšení cen benzínu došlo k úpadku motoristických závodů a tak se klub začal věnovat více mládeži.Bouřlivým rozvojem procházely nové sporty na nemotorovém základě patřící do sféry motorismu.V AMK Slovanka byl založen cyklotrialový oddíl mládeže v počtu cca 20 dětí.Byla pořízena závodní kola a pořádány republikové závody jako Českolipská Hůrka apod.Největších úspěchů na soutěžním poli dosáhl z našich odchovanců několikanásobný mistr republiky i světa v bike-trialu Martin Šimůnek ,který byl i nejlepším sportovcem okresu.Klub pořádal každoročně i biatlonové závody pro střední školy v okrese a další akce pro děti a mládež.
V roce 1990 se náš klub na ustavující schůzi Československého Autoklubu v Pardubicích jako jeden z prvních přihlásil do nového občanského sdružení.Tato změna představovala úplnou samostatnost klubu v rámci AČR a bylo to spojeno s velkým množstvím administrativních úkonů a statutárních změn.Klub se stal zcela samostatnou organizací i s živnostenskou činností na úseku TP,opravy motor.vozidel a kovovýroby.Mezi hlavní úkoly klubu patřil i převod části majetku klubu –pozemky a některé nemovitosti z trvalého užívání do plného vlastnictví klubu ,což se uskutečnilo v závěru roku 2002.
Na činnosti klubu se za jeho třicetileté existenci podílelo velké množství členů a funkcionářů, kterým patří poděkování.Všechny nelze vyjmenovat a tak vzpomeneme alespoň některé z nejaktivnějších členů AMK Slovanka v jednotlivých dekádách minulého století: